Kámen, který si koupíte v obchodě, má za sebou proces trvající statisíce, možná miliony let. Žádná zkratka, žádný spěch a u nás si určitě vyberete ten svůj.
Žhavý začátek hluboko pod námi
Nejznámější cesta vzniku se odehrává v magmatu, roztavené hornině hluboko pod povrchem. Při teplotě kolem 1500 stupňů se z téhle žhavé taveniny postupně vylučují první krystaly, nejdřív minerály s vysokým bodem tání jako olivín nebo pyroxen.
Čím dál chladněji, tím víc se přidávají další: živce, slídy, a nakonec křemen, který krystalizuje jako jeden z posledních. Každý minerál, co z taveniny vykrystalizuje, přitom mění chemické složení toho, co zbývá. Je to podobné jako vaření vývaru. Postupně z něj vytahujete ingredience ven, a to, co zbyde, je čím dál koncentrovanější.
Rychlost rozhoduje o velikosti
Magma tuhnoucí pomalu hluboko pod povrchem dá vzniknout velkým krystalům. Přesně takhle vzniká žula, kde jednotlivé minerály klidně rozeznáte pouhým okem. Naopak láva na povrchu chladne rychle. Vznikají jemnozrnné horniny jako čedič, nebo dokonce sklovitý obsidián, u kterého na tvorbu pravidelných krystalů nezbyl vůbec čas.
Bez roztavení
Metamorfóza jde úplně jinou cestou. Mění existující horniny působením extrémního tlaku a tepla hluboko v kůře, aniž by se hornina musela stát tekutou a atomy se prostě přeskupí do nových, stabilnějších struktur. Přesně takhle vzniká granát, kámen, který jsme tady na blogu nedávno probírali.
Z obyčejného vápence tímhle procesem vznikne mramor. Z jílovité horniny břidlice a čím vyšší tlak a teplota, tím výraznější proměna. Mineralogové dokážou podle konkrétního minerálu ve skále dost přesně odhadnout, jakým podmínkám byla hornina kdysi vystavená, i kdyby se to odehrálo před miliony let.
Voda, sůl a čas
Třetí cesta se odehrává úplně jinde, přímo na povrchu nebo těsně pod ním. Zvětrávání starších hornin, transport vodou nebo větrem, usazování, zpevňování. Klasický příklad: odpařováním vody z jezer nebo moří bohatých na rozpuštěné soli vzniká kuchyňská sůl, ale třeba i sádrovec.
Zvláštní kapitolu tvoří hydrotermální minerály. Srážejí se z horkých roztoků, které kolují hluboko v kůře a často pocházejí přímo z magmatu. Cestou rozpouštějí různé prvky, a při poklesu teploty nebo tlaku je znovu usazují jako nové minerály. Takhle vznikají křemenné žíly se zlatem a stejně tak krystaly ametystu v dutinách vulkanických hornin.
Proč je většina minerálů vzácná
Věda popsala přes 6 200 minerálů. Realita je ale taková, že naprostou většinu hornin v zemské kůře tvoří jen zhruba třicet z nich, říká se jim horninotvorné minerály.
Zbylé tisíce druhů potřebují velmi specifické, vzácně se opakující podmínky. Přesně tahle vzácnost je jeden z důvodů, proč jsou některé kameny tak žádané.
Až příště vezmete do ruky nějaký minerál, zkuste si na chvíli představit tu cestu, kterou musel urazit roztavenou horninou a obřím tlakem, nebo pomalým usazováním na dně dávného jezera.
Pokud vás zajímá příběh konkrétního kamene, zastavte se za námi do naší prodejny v Plzni. Rádi vám o něm povíme víc a poradíme s výběrem toho, který k vám bude sedět nejvíc.