Existuje šperk, který doslova cestoval vesmírem než skončil na vaší ruce? Ano a najdete ho u nás! Kus kovu nebo horniny, který létal miliony kilometrů daleko, spadl na Zemi a my z něj vyrábíme nádherné šperky. Jen těžko najdete minerál s tak doslovně kosmickým příběhem.
Ne všechny meteority jsou stejné
Meteority se dělí do tří hlavních skupin. Nejběžnější jsou kamenné meteority, které tvoří naprostou většinu všech pádů, ale pro šperkaře nejsou moc zajímavé. Mnohem víc se pracuje se železnými meteority, což jsou vlastně slitiny železa a niklu pocházející z jádra rozbitých asteroidů. A pak je tu nejvzácnější a podle mnoha sběratelů i nejkrásnější skupina, takzvané pallasity. Ty obsahují zlatavě zelené krystaly olivínu zality přímo v kovové matrici, a po prosvícení světlem to opravdu vypadá jako malá vitráž poskládaná z hvězd.
Kresba, kterou nejde napodobit
To, co dělá železné meteority tak žádané jsou takzvané Widmanstättenovy obrazce. Když se leštěný řez meteoritu naleptá zředěnou kyselinou dusičnou, objeví se mřížkovaná kresba připomínající geometrický vzor. Vzniká tím, jak se dvě různé slitiny železa a niklu (kamacit a taenit) oddělovaly během chladnutí, které trvalo miliony let přímo ve vesmíru. Rychlost tohoto chladnutí musí být extrémně pomalá, řádově jen pár stupňů za milion let, a proto se tahle struktura na Zemi uměle napodobit nedá. Pokud tedy vidíte prsten s podobnou mřížkovanou kresbou, díváte se na něco, co nemůže vzniknout jinak než ve vesmíru.
Nejoblíbenější meteority na šperky
V šperkařství se nejčastěji pracuje s pár konkrétními, dobře zdokumentovanými meteority. Gibeon, který spadl na území dnešní Namibie před více než 50 000 lety, znali a zpracovávali už místní domorodci dávno předtím, než ho evropská věda vůbec objevila. Dnes je jeho vývoz z Namibie zakázaný, takže se cena zbylých zásob jen zvyšuje.
Sikhote-Alin je oproti tomu meteorit s přesně zdokumentovaným datem pádu - 12. února 1947 se nad ruským pohořím stejného jména roztříštilo těleso o hmotnosti odhadované na desítky tun. Byl to největší pozorovaný pád železného meteoritu v zaznamenané historii, a jeho úlomky se dodnes běžně prodávají sběratelům i šperkařům. Podobně známý je i Muonionalusta ze Švédska, mimochodem nejstarší datovaný železný meteorit na světě, nebo Campo del Cielo z Argentiny.
Jak se šperk z meteoritu vlastně dělá
Železo v meteoritu je náchylné na korozi, takže surový kov se do šperků nedává jen tak. Nejčastěji se tenký plátek meteoritu zasadí do prstenu nebo přívěsku jako vsazená vrstva, často zapouzdřená pryskyřicí nebo kovovým rámečkem, který ji chrání před vlhkostí a potem. Pallasity se naopak často nechávají v tenkých leštěných plátcích, přes které prosvítá světlo a jsou vidět ony zelené krystaly olivínu.
Cena se odvíjí hlavně od vzácnosti konkrétní lokality. Běžnější kousky Sikhote-Alinu nebo Campo del Cielo patří k cenově dostupnějším, zatímco plátky pallasitů se pohybují ve výrazně vyšších částkách za gram, protože jde o nejvzácnější typ meteoritu vůbec.
Proč lidi láká nosit kus vesmíru
Meteorit je fyzický důkaz, že vesmír není jen obrázek v učebnici, ale něco, čeho se doslova můžete dotknout. Na rozdíl od pozemských drahokamů nese meteorit příběh, který nezačíná v zemské kůře, ale někde v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, miliony let předtím, než na Zemi vůbec existoval život.
Meteority patří mezi nejneobvyklejší materiály, jaké si můžete vzít na sebe - kus kovu starší než sama planeta, na které stojíte.
Pokud vás meteority zaujaly a rádi byste si nějaký kousek prohlédli naživo, zastavte se za námi do naší prodejny v Plzni. Rádi vám poradíme s výběrem i s tím, jak o podobný šperk pečovat.